Monotor s vykonem 1000 Hz :­-­) ? To jsou zas marketingove blaboly na ohlupovani lidi, podobne jako vymysleni neexistujicich snimku v dlss 3.

Honeni obnovovaci frekvence nema moc smysl, protoze problem je jinde. Fyzikalni podstata problemu je v nedostatecne rychlosti preklapeni lcd ­(sub­)pixelu z jedne urovne na druhou. Realne je doba odezvy 10­-20 ms ­(viz dale o zpusobu mereni­) a behem ni na monitoru dochazi k postupnemu prolinani jednoho obrazu na druhy a tedy k rozmazani. Nejde tedy o rozmazani v dusledku pohybu objektu, ake kvuli nedokonalosti zobrazovaci technologie.

Myslenka vypnout podsviceni v dobe zmeny a ukazovat jen uz stabilni obrazy neni spatna, ale ma hacek. Je potreba, aby stabilni obraz svitil dost dlouho, aby ho oci a mozek zaznamenaly a zdal se dost jasny. Kdyz byde doba zhasnuti pri zmene obrazu 10­-20 ms a doba zobrazeni vysledneho obrazu pri zapnutem podsviceni bude stejna, potrebujeme na 1 snimek 20­-40 ms, coz odpovida obnovovaci frekvenci 50­-25 Hz

Pokud ma nekdo pocit, ze ma lepsi dobu odezvy, protoze to pisou ve specifikaci jeho monitoru, mel by si zjistit, jak se ta hodnota meri ­(viz odkaz dole­). Ty doby odezvy uvadene ve specifikacich jsou nejkratsi mozne doby preklapeni mezi plnou bilo a plnou cernou ­(WtB­). A to jeste ne mezi 0 a 100%, ale mezi 10% a 90%, protoze ty dobehy na plnou zmenu trvaji dele. A doba zmeny mezi neplnymi barvami ­(seda na sedou GtG­) trva dele, protoze je mensi rozdil ovladacich napeti bunky.

Zvysovani obnovovaci frekvence tedy zvetsuje podil doby, kdy se obraz meni, a snizuje podil doby, kdy je stabilni, coz zvysuje pohybovou neostrost. Zlepseni muze prinest jen skutecne zvyseni rychlosti odezvy­/zmeny pixelu. To se resi kratkodobym zvysenim ovladaciho napeti nad hodnotu odpovidajici pozadovanemu jasu ­(overdrive­), ale to zas prinasi problemy s prepalenim jasu, zvlast na ostrych prechodech.

Ale dramaticke zlepseni odezvy se u lcd asi moc cekat neda. Posledni zasadnejsi ­"zlepseni­" parametru bylo, kdyz se zacaly u odezvy uvadet misto GtG casu vyrazne kratsi WtB casy. Lepsi odezvu mohou mit oled displeje, protoze tam se misto preklapeni velkych molekul tekutych krystalu, meni jas meni zmenou mnozstvi protekajicich elektronu. Ale tam bude mozna problem s rychlosti zmeny a rizenim napajecich proudu.

Nastesti vetsina lidi zobrazovaci technologie, ani jejich parametry neresi, a tak nevedi, ze by mezi nimi meli videt rozdily. Proto je nevidi a nemaji tedy problem ani s uplne beznymi monitory ;­-­).

https:­/­/m.youtube.com­/watch?time_continue=32&v=MbZUgKpzTA0&embeds_referring_euri=https%3A%2F%2F­www.reddit.com%2F&feature=emb_logo

Ještě přidám pár doplňků a reakci na snajprikuv komentář, který je o kousek níže.

Myšlenka zhasínat podsvícení v době změny obrazu není žádná novinka, kterou objevila nVidia. Tahle technologie je tu od doby vzniku kinematografie :­-­) začátkem minulého století. Podávací mechanismus filmového pásu pracoval poněkud nespojitě. Políčko filmu v promítačce poměrně dlouho leželo v klidu a procházelo přes něj světlo dopadající na plátno a vykreslovalo statický obraz. Pak se filmový pás velmi rychle přesunul na další políčko. Ale i přes vysokou rychlost by ten posuv byl na plátně vidět, podobně jako je na monitoru vidět překlápění pixelů na jinou barvu odpovídající dalšímu obrazu. Aby nedocházelo k zobrazení pohybu filmového pásu, rotující clona synchronizovaná s podávacím mechanismem zabránila průchodu světla na plátno a pustila ho až poté, co byl další snímek na správném místě a stabilní. Plátno v té době nebylo bíle, jak píše snajprik, ale černé, protože na něj nešlo světlo. Protože doba temna při změně snímku byla podstatně kratší, než klidová doba zobrazení políčka, lidi si té krátké tmy moc nevšimli.

Těch 24 snímků za sekundu, které měl klasický film není žádná z nebe spadlá zázračná konstanta. Při počátečních experimentech s pohyblivými obrázky se ukázalo, že naprostá většina lidí vnímá při promítání posloupnosti statických obrázků rychlostí 20 snímků za sekundu pohyb objektu na obrázcích už jako plynulý. Tak se přidala nějaká rezerva a ¨rychlost filmu se stanovila na 24 políček filmu za sekundu ­(fps=frame per second­). Výš to nešlo, protože tvůrci byli limitováni rychlostí podávacího mechanismu a asi hlavně pevností filmového pásu, na který při velmi rychlém posuvu v době zatmění dosahoval značného zrychlení a působily na něj tedy velké síly.

Počet snímků u televizní obrazovky byl dán několika faktory. Ale rozhodně tam nehrálo roli žádné bílé plátno, jak tvrdí kousek níž snajprik :­-­). Horní limit fps byl dán rychlostí tehdy dostupných elektronických ­(přesněji elektronkových­) obvodů. A to jak z pohledu rychlosti zpracování, tak z pohledu šířky přenosového pásma. Spodní limit fps byl dán stejně jako u filmu rychlostí potřebnou pro dosažení iluze plynulého pohybu. Ale bylo tu ještě omezení dané rychlostí zhasínání svitu luminoforu vybuzeného dopadem elektronů. Aby pohasínání obrazu nebylo moc velké a nepůsobilo jako rušivé blikání, musela být rychlost obnovení obrazu o dost vyšší, než těch 24 snímků. Nakonec se šlo na dvojnásobek a obnovovací frekvence se stanovila stejná jako kmitočet střídavého napětí napájecí sítě, aby se omezilo rušení obrazu interferencí s elektrickým polem rozvodů a z nich napájených zařízení. Proto měl evropský TV signál 50 fps a americký 60 fps.

Ale protože elektronika nebyla dost rychlá, aby se zvládlo zpracovat a přenést tolik obrázků v plném rozlišení, používala televize prokládané snímky s polovičním počtem řádek. Jeden snímek se maloval v lichých rádcích a následující v sudých. Protože mezi nimi docházelo k posunutí objektů existovalo to, čemu se teď říká roztrhání obrazu, protože obraz objektu v sousedních řádcích byl posunutý. Tím že řádky předchozího obrazu při zobrazení už pohasínaly, rozdíly mezi sousedními snímky byly ne většině ploch malé a díky malé ­"výpočetní kapacitě­" mozku to roztrhání nikdo neviděl. Ale dá se uvidět, když si člověk zobrazí statický snímek ze záznam TV pořadu bez zapnuté kompenzace prokládání.

Mimochodem omezení rychlosti elektroniky a šířky přenosového pásma může i za to, že americká TV měla výrazně menší počet řádek obrazu ­(NTSC=720x480­) než evropská ­(PAL=720x576­). V obou případech jde o počet řádek s prokládáním, takže vlastně o dva obrazy po sobě jdoucí s polovičním počtem řádek. Dá se na to koukat, jako dva obrazy s polovičním rozlišením a plnou frekvencí ­(50­/60Hz­), nebo jako ne jeden obraz s plným počtem řádků, ale poloviční frekvencí ­(25­/30Hz­). Ale algoritmy zpracování obrazu z toho jsou schopny interpolovat plný počet obrazů s plným rozlišením. A náš mozek to dělá podobně.

Ještě mne napadl jeden problém, která snižuje reálnou obnovovací frekvenci, a který je jen naznačen ve zmínce o Vertical Dependent Overdrive.

Rychlost odezvy pixelu na změnu ovlivňuje jen část času pro namalování jednoho stabilního obrazu. Vzhledem ke konečné rychlosti elektroniky bude ještě potřeba nějaký čas na nastavení napětí všech pixelech tvořících obraz. Nevím, jak to řídící elektronika displejů dělá, ale určitě nemá pro každý pixel samostatný D­/A převodník. To by bylo téměř jistě příliš náročné na křemík, i kdyby to měly být jen digitální pulzně šířkové ­(PWM­) převodníky.

Podle toho, že Vertical Dependent Overdrive nastavuje pixelům na spodní části obrazovky vyšší přepětí, aby urychlil jejich překlápění, soudím, že se obraz aktualizuje shora dolů podobně jako se to dělalo u klasických ­(CRT=Cathode Ray Tube­) obrazovek. A tohle přemalování obrazovky potřebuje nějaký čas, který se přičítá k času na dosažení stabilního obrazu. Z toho vychází buď nutnost delšího zatmění a tedy kratší doba zobrazení stabilního obrazu, nebo nutnost snížení fps.

Tady by možná elektronika rychlých monitorů mohla trochu pomoci k dosažení kvalitnějšího obrazu, protože možná zvládne namalovat stabilní finální obraz o něco dříve, než u levných monitorů. Ale je otázka o kolik, a jestli ten rozdíl stojí za vyšší cenu a spotřebu energie. Ale stejně moc nevidím reálný důvod, proč tlačit do monitoru velké FPS. A zajímalo by mne, co s tou spoustou snímků ten monitor udělá. Protože i kdyby byla elektronika tak skvělá, že bude tou velkou frekvencí bude schopná měnit napětí na elektrodách ­(sub­)pixelů odpovídající přesně jeho barvě v jednotlivých obrazech, tak líné tekuté krystaly s velkou setrvačností se stejně nezvládnou příslušně otáčet. A výsledkem bude ­"průměrná­" barva integrovaná jako klouzavý průměr z posloupnosti vzorků a ne posloupnost reálných bodů. Ale ono je to stejně jedno, protože i kdyby to ty pixely zvládaly zobrazovat, tak to ­"zintegrují­" světlocitlivé buňky v oku a mozek :­-­).

Navrhuji ucelit všechny tři vaše příspěvky, trochu si s tím pohrát a vydat jako samostatný článek zde na SHW.

Ano, to by asi nebylo špatné :­-­).

Tak patrně jsou ty převodníky sériové, tedy jeden na víc pixelů. Přesněji po třech ­- máme tři barevné subpixely a někde ještě čtvrtý na samotné podsvícení. Ale u větších ploch nebo vyšších obnovovacích taktů bych hádal sérioparalelní rozdělením na menší plochy. Fakt nevím, jak rychlé ty převodníky můžou být, ale asi tam bude i limit v rozlišení, že ty přesnější možná budou pomalejší.

No já tedy nevím jak Vy, ale já např. video ve 24 fps rozeznám od 60 fps. Že bych měl nějaké přetaktované oči?

A k čemu nám je 1000Hz, když dnešní hry v nativním rozlišení se 4090 a 13900K nedokážou kolikrát bežet stabilně ani na na 165FPS ?

Jenže tady se asi nebavíme o Cyberpunku2077 a podobných náročných hrách,
Ale o eSport titulech které dokážou 360FPS i na 5 let starém železe

Moc nerozumím tomu, co má Váš příspěvek společného s tím, o čem jsem mluvil. Řešil jsem frekvenci lidského oka, která je vyšší než 10 Hz ­(když jde lidským okem rozeznat 24fps od 60fps, tak to musí být více než 10 Hz­).

P.S. Tohle přece nemá běžet na 1000 Hz, ale tvářit se jako 1000 Hz. To je docela rozdíl. Jestli je to užitečné, to je druhá otázka. Já bych to nepoznal, HW počítačů to většinou stejně nedá, jak správně říkáte ­(i když těch 250 Hz, které jsou k těm efektivním 1000 Hz potřeba, by mohl­), to ale vůbec nic nemění na tom, že 24 od 60 fps poznat jde a že lidské oko má frekvenci více než 10 Hz. Což je to, co jsem řešil.

Tady ale přece nejde o fps, ale potlačení motion blur efektu. Takže obraz může blikat ­(zapínat­/vypínat podsvícení­) 1000hz, ale obnovovací frekvence ­(chápej změna barvy pixelů­) může být třeba i 60Hz. Má to zajišťovat ostrý obraz bez ohledu na fps.

A proc poznam 60 a mnohem vice hz kdyz nekdo opakuje ty lzi ze vyssi rozliseni a hzcoko nevidi.

Ještě před 5 roky jsem měl 120fps pak s příchodem novější grafikou jsem spadl na max 88fps protože grafika už nemá DVI a propojení monitoru jsem místo řešit redukcí.
Před rokem a půl jsem si koupil monitor co umí 240fps,
A budete se divit i moje netrenované oko svatéčního hráče to dokáže poznat, k vyššímu snímkování jsem taky už skeptický,
ale vážně těch 240fps jde poznat i v pomalých scénách

U single­-link HDMI vystupu mi funguje pasivni redukce na DVI vstup na monitoru. Nevim jestli dual­-link ­(ktery zde asi bude potreba­) jde take takto redukovat, asi ne. Taktovani asi bude vyssi nez zvladne DVI.

A v čem je ten rozdíl ?

Mimochodem přechod z jednoho ­(starého­) monitoru na druhý ­(nový­) asi pozná téměř každý ;­-­).

Abys mohl tvrdit, že poznáš rozdíly, musel bys udělat slepý test, kdy ti někdo při stejné konfiguraci počítače, monitoru a nastavení hry zapíná omezení fps na různé frekvence. A to při zapnutí adaptivní synchronizace ­(freeSyn­), aby se předešlo možnosti poškození obrazu současným zobrazováním částí různých snímků. A pokud pak dokážeš říct, na jaké fps hra běží, nebo aspoň rozlišit, mezi vyššími a nižšími fps, můžeme se bavit o tom, že rozdíl opravdu vidíš.

Tenhle slepý test dělali kdysi na jednom technickém serveru a lidi rozdíly nepoznali. A je otázka, jestli ti, co to údajně poznali, to opravdu poznali, nebo se jen trefili. Když máš rozlišit mezi dvěma variantami s různým fps a budeš jen hádat, je šance na správnou odpověď 50%. Takže, aby ten test byl statisticky průkazný, musíš ho opakovat víckrát a musíš se trefit ­(skoro­) pokaždé.

Je docela zajímavé, že takový relativně jednoduchý test ne­(u­)dělalo víc webů. Řekl bych, že na takové testy asi žádný výrobce monitorů nebude hledět moc přívětivě, protože by se mohlo ukázat, že i ti co tvrdí, že ten rozdíl poznají, ho reálně ­(rozuměj ve slepém testu­) nepoznají.

Taky jsem pár takových slepých testů viděl a docházelo tam k tomu, že lidé už nepoznali rozdíl mezi monitory s frekvencí 100 Hz a více. Ale ne že by nepoznali rozdíl třeba mezi 60 Hz a 120 Hz.

Druhá věc – je potřeba, aby byl daný test dobře proveden, aby opravdu byly rozdíly jen v monitorech a aby na nich zobrazovaná data měla dostatečně vysoký framerate coby zdroj signálu. Píšete o technickém serveru, což by dávalo tušit, že ano, ale bez konkrétního uvedení to není nějaká záruka.

Třetí věc – je otázka, koho se na to posouzení vlastně ptali. Zda hráčů, kteří to mají nakoukané a jsou tedy vůči změnám vnímaví, nebo jen běžných uživatelů, kteří hry nehrají. Pokud si zde řeknete, že je to přece jedno, že jde přece o to, aby ten rozdíl poznal úplně každý, tak zde musím nesouhlasit, protože jsem zažil už nemálo situací, když někdo, kdo hry vůbec nehraje, třeba vůbec nevnímal rozdíl v nastavení mezi 2 velmi odlišnými úrovněmi grafiky ­(detaily, textury, efekty, geometrie scény, cokoli­), přestože pro mě šlo na první pohled o něco propastně odlišného. Pokud člověk ty hry nehraje, tak prostě neví, co je nějaká norma, co přesně má posuzovat a jaké ty rozdíly má vlastně čekat.

Nevím, proč dáváte do souvislosti pohled výrobce monitorů, že by se jim to jakože nemuselo líbit. Takto byste mohl argumentovat u testu nebo článku o naprosto čemkoli. Nedělal jsem si statistiku, kolik se kdy udělalo takovýchto testů, ale podle mě je takového obsahu na internetu více než dost, ať už ve formě videí na YT ­(kde jde jen o sdělení zkušeností­), nebo článků a diskuzí. Za sebe mohu mluvit o vlastní zkušenosti, kdy se mi na stole vystřídalo opravdu hodně monitorů, včetně těch s obnovovací frekvencí vyšší než 60 Hz. A s těmi mými vlastními zkušenostmi s těmito zařízeními po HW i SW stránce nechápu opodstatněnost těchto debat, protože ten rozdíl ve vnímání plynulosti obrazu na monitoru s vyšší obnovovací frekvencí v kombinaci s funkční technologií synchronizace obrazu ­(a odpovídajícím výkonem na straně zdroje signálu­) je naprosto zřejmý a pro mě, pokud jde o hraní her, už není cesty zpět.

Dokonce i můj poslední upgrade monitoru, který používám na hry, byl takový, že jsem chtěl vyšší obnovovací frekvenci a synchronizaci obrazu. Takže můj nový monitor se odlišuje právě tímto ­(plus ještě HDR 600, ale to pro mě nebyl argument­), jinak jde o stejnou velikost, rozlišení, technologii panelu, míru prohnutí, jen umí 144 Hz ­(resp. 160 Hz OC­) a synchronizaci obrazu, díky čemuž mám zážitek z her prostě lepší než na svém dřívějším 60Hz monitoru s jinak stejnými parametry, které jsou pro mě směrodatné. V jednom hledisku jsem si dokonce i trochu pohoršil ­(nový monitor má black crush­), ale ta vyšší frekvence a synchronizace obrazu mi pro hraní her za to stojí ­(jde o něco, co má větší vliv na výsledný zážitek­). Tak proč bych takovýto upgrade dělal, pokud by v tom jakože vlastně nebyl rozdíl a je to jen nějaká lobby výrobců monitorů?

Ten dřívější 60Hz monitor byl Dell U3818DW koupený v roce 2019 v CZC a ten novější 144Hz monitor je LG UltraGear 38GN950­-B koupený v minulém roce v Alze. Tak a udělal jsem teď něco, na co výrobce Dell nebude pohlížet moc přívětivě? Sakra. No a co jako? Ale zase pro LG je to přece plus. A nebo je to plus i pro ten Dell, když má v nabídce taky herní monitory s vyšší obnovovací frekvencí? Mohu vlastně vůbec napsat, co považuji za zajímavý produkt, nebo který jsem si dokonce koupil, aniž by za tím nemohla stát nějaká skrytá lobby?

Možná o něčem někdo nepíše taky proto, že to nepovažuje za tak důležité­/zajímavé, nebo na to prostě jen nemá čas a energii. Nevím, proč má někdo neustále tendenci za vším vidět nějaký záměr. A to nejen za tím, co udělá, ale taky když něco konkrétního neudělá. Po těch letech tohle vnímám jen jako takovou berličku, kterou si lze snadno potvrdit vlastní názor­/pohled na věc – když by to znamenalo, že opakem by byl skrytý záměr nějaké lobby, a tím tedy dát důraz správnosti svého názoru a ještě více se v něm utvrdit. Doporučuji být více otevřený myšlence, že lidé prostě jen mohou mít jiné názory a zkušenosti.

Jak už jsem psal – každý má přece možnost si při výběru nového monitoru objednat z eshopu nějaký s vyšší obnovovací frekvencí, ten si nechat poslat domů, pořádně si to vyzkoušet pro získání vlastních zkušeností, aby se nenechával ovlivňovat jen diskuzemi nebo marketingem, a pokud by zjistil, že tam rozdíl nevidí, nebo že to pro něj není až tak směrodatné, tak jej bez udání důvodu do 14 dní vrátit a za své peníze si pak koupit nějaký jiný 60Hz model, který by byl třeba levnější nebo lepší v jiných ohledech. Proč vést nekonečné diskuze, když si to každý může sám jednoduše vyzkoušet? Jen tohle otestování doporučuji udělat pro jistotu v nějakém velkém a časem ověřeném eshopu pro zamezení komplikací s vrácením peněz.

Díky za rozsáhlou a propracovanou odpověď.

Nepochybuji, že když si člověk koupí o dost novější a zřejmě i dražší monitor, tak z něj má lepší dojem, než z toho starého. Ale je otázka, co je příčinou. Novější a dražší monitor bude mít asi nejspíš lepší panel, rychlejší a možná i lépe vyladěnou elektroniku, která bude mít lepší podání barev, o něco kratší odezvu, nebo menší přestřely barev při přechodu na jinou. Celkový dojem z chování zobrazení se skládá z mnoha vlivů a je otázka, jestli je tím hlavním vlivem počet obrázků, které se za vteřinu nacpou do monitoru. Na to aby se ověřil vliv jednotlivých faktorů je potřeba udělat opravdu kvalitní test měřící působení jednotlivých vlivů pokud možno izolovaně.

V tomhle testu https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=kRad02CsrV4 se měří pomocí OSRTT reálné odezvy pixelů u 3 monitorů ­- starší 144Hz a 2 novější 240Hz a 300Hz. Ta starší 144 má základní odezvu ­(Initial Response Time­) od 3,5 do 16 a průměr 6,4 ms. Vnímanou ­(perceived­) odezvu zahrnující i dobu na ustálení přestřelení ­(overshoot­) regulace má od 8,8 do 32,7 a průměr 17,6 ms.

Novější 240 Hz monitor má základní odezvu od 0,8 do 7,2 a průměr 2,6 ms, což je skoro poloviční proti tomu staršímu 144 HZ. V základním nastavení má ale vysoké přerstřely a vnímaná odezva je horší od 9 do 9,2 a průměr 9,1 ms. Je však konzistentní a ještě se dá o něco zlepšit stažením přeregulace a tedy i přestřelů ­- od 7,0 do 7,1 a průměr 7,0 ms­).

Ten 300Hz monitor vypadá sice podle maximálních fps jako lepší, ale má výrazně horší odezvy pixelů. Základní odezva je od 1 do 8,7 a průměr 2,9 ms, ale přehnaná přeregulace snažící se zlepšit základní odezvu výrazně zhoršuje vnímanou odezvu ­- od 4,3 do 22,1 a průměr 18,5 ms. Stažením přeregulace se dají trochu snížit rušivé přestřely, ale doba vnímané odezva se moc nezmění a nejvyšší hodnota se zhorší ­- bude od 6 do 22,9 a průměr 11,2 ms.

Podle měření mi vychází z těch 3 monitorů nejlepší ten 240 Hz, protože má nejlepší a nejvyrovnanější odezvu pixelů. Pokud změna barvy pixelu trvá 7 ms a nechci vidět pohybující se objekty rozpatlané, měla by být doba zobrazení stabilního obrazu významně delší, než doba změny. Kdyby stačila 2x delší doba zobrazení stabilního obrazu pak by pro jeden snímek bylo potřeba 7+14 ms, což odpovídá 50 fps.

Když budu uvažovat objekt, který se přesune z jedné strany obrazovky na druhou za 1 sekundu, změní se při 50 fps jeho pozice mezi 2 snímky na fullHD obrazovce o 38 pixelů, což při uhlopříčce 27 palců odpovídá vzdálenosti 12 mm. Nebudou se tedy zobrazovat všechny mezilehlé pozice, ale obraz bude ­"skákat­" po 12 mm. Na větších obrazovkách bude posuv příslušně větší.

Při zvětšování fps se bude velikost skoků mezi snímky zmenšovat a zobrazení pohybu by se mělo jevit plynulejší. Bude se však zvětšovat podíl doby, kdy je vidět přechod při změně barvy pixelu a obraz bude rozmazanější. Volba frekvence bude tedy záviset na tom, jestli jsou pro pozorovatele důležitější malé změny pozice, nebo ostrost obrazu objektu. A to bude ovlivněno tím, jak se s danou situací popere jeho zrak a mozek.

A taky tím, na jakou část obrazovky soustředí svou pozornost. Pokud bude sledovat střed obrazovky, kde se bude snažit udržet cíl v zaměřovači, tak kvalitu zobrazení ani pohybu kolem letících objektů řešit asi nebude. V tomto případě tedy opravdu je důležitější dojem, než měření, jak říká marketing Intelu. A pak je ještě otázka, jestli ten lepší dojem je opravdu jen dojem, nebo reálně ovlivní hráčovy výsledky ve hře.

Pokud chceme řešit dojem a výsledky, musíme dělat pokusy na lidech. Koukal jsem, že na internetu jsou nyní opravdu různá videa, která se tváří jako testy rozpoznání rozdílných obnovovacích frekvencí. Neprocházel jsem jich moc, ale mám dojem, že za seriózní test se dá označit asi málo co. Třeba tenhle https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=2pI1LLVPdSs je ukázkou videa, které řadu lidí možná upoutá. Minimálně tím, jak se tam autor snaží vypadat jako idiot, který není schopen udržet v hlavě to, že bude testovat obnovovací frekvence. Ale jako test to má zcela nulovou hodnotu. Protože těch pár pokusů uhodnout na jaké fps hra běží se nedá ani rozumně zpracovat.. Ovšem mohlo by být metodicky i hůř. Třeba kdyby porovnávali hru na dvou různých monitorech s odlišnými obnovovacími frekvencemi.

Z toho, co jsem prošel bylo asi nejblíž k rozumnému testu tohle video https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=aoGprfAz70A. Autor se snaží ověřit schopnost jeho 10­-ti letého syna poznat rozdíl mezi hraním na 60Hz a 144 Hz monitoru. A je vidět, že aspoň tuší, jakým úskalím by se měl vyhnout. Testuje se na stejné sestavě a hráč netuší s jakým fps hraje. Má jen říct, jestli podle něj ta hra běž na pomalém, nebo rychlém monitoru. Synek tu hru zřejmě nehraje poprvé, ale asi to není úplně reprezentativní vzorek hráčské populace, Navíc má v testu jen 10 pokusů, což není zrovna množství, na kterém se dá dobře testovat statistická významnost. Tím spíš, že u téměř poloviny pokusů už otec neříká hodnoty fps, ale jen uhodl, nebo neuhodl. Ale protože z těch 10 pokusů se syn trefil jen 3x a generátor náhody by se měl trefit 5x, došel testující otec ­(ne úplně bezdůvodně­) k názoru, že syn rozdíl mezi 60Hz a 144Hy monitorem nepozná. Stejně jako to prý nepoznal on sám.

Ale slušný test by měl vypadat přeci jen jinak. A hlavně by se mělo testovat, jestli rozdíly fps ovlivní výsledky hráčů ve vzájemných střetech. Umím si totiž představit finty, pomocí nichž zkusím použité fps odhadnout. Ale to asi není to, oč ve hře běží.

Ale tohle vůbec není o tom, že má člověk jen lepší dojem z toho, že si koupí novější a dražší monitor. Tahle diskuze vznikla na základě tvrzení, že se nedají poznat rozdíly při hraní her mezi monitory, které mají jen 60 Hz a těmi, které mají mnohem více. A dodal jsem, že takovéto tvrzení je na základě mých vlastních zkušeností nesprávné, protože ten rozdíl při vnímání plynulosti her je konkrétně pro mě coby hráče, co to má za ty roky opravdu hodně nakoukáno ­(včetně rychlých FPS her­), opravdu značný. A to tak, že jsem dokonce svůj poslední upgrade monitoru provedl jen kvůli tomuto a synchronizaci obrazu ­(u které je důležité, aby dobře fungovala­). Tedy ne že bych si koupil nový monitor a byl z něj nadšený, díky čemuž bych následně hledal zdůvodnění. Ale chtěl jsem ten předchozí monitor nahradit jiným, který bude mít vyšší obnovovací frekvenci než 60 Hz.

Pokud jde o rozdíly např. mezi 144Hz a 300Hz monitory, tam souhlasím, že vliv dílčích faktorů může hrát větší roli než samotná obnovovací frekvence. Ale jakákoli frekvence pod 100 Hz je pro mě coby hráče FPS her už něco, co nechci akceptovat. Ne že by se na tom nedalo hrát ­(hrál jsem hry na 60Hz monitorech přes 20 let a šlo to­), ale prostě to už nechci, když jsem poznal, že to může být lepší – to je tak se vším, aneb s jídlem roste chuť. A zároveň dodávám, že vnímání tohoto nemůže být u každého úplně stejné. A to nejen díky tomu, že parametry mozku a očí nejsou u každého stejné, ale také díky tomu, že každý hraje různé hry v různé míře. Pokud by tohle měl řešit někdo, kdo hraje jen strategie, bude to velmi pravděpodobně vnímat jinak než někdo, kdo hraje jen FPS hry.

K rozdílným dobám odezvy napříč různými barvami – možná to nevíte ­(registraci u nás máte založenou až v roce 2022­), ale právě my jsme začali jako vůbec první na českém internetu už v roce 2006 s měřením právě těchto faktorů ­(rozdíl rychlosti pohybu obrazu u LCD napříč různými barevnými odstíny­) pomocí optické sondy a osciloskopu. Vůbec prvním takto otestovaným monitorem se stal NEC 20WGX2 ­(publikováno 18.4.2006­): https:­/­/www.svethardware.cz­/recenze­-nec­-20wgx2­-nemozne­-se­-stava­-skutkem­/13895

A testovací metodika se s přibývajícími zkušenostmi z našich testů postupně stále vylepšovala. Stačí si v rubrice ­"Monitory­" kliknout na odkaz ­"Jen články a recenze­" pro změnu výpisu obsahu pouze na články a recenze a sjet trochu více do historie, jelikož teď už takovéto recenze neděláme: https:­/­/www.svethardware.cz­/monitory­/

Tady je poslední aktualizace našeho článku s popisem testovací metodiky se zaměřením na testování doby odezvy: https:­/­/www.svethardware.cz­/inovace­-testovaci­-metodiky­-lcd­-monitoru­/13894­-2

Se vší pokorou si troufnu tvrdit, že jsme tehdy začali menší osvětu v tom, jak rychlost zobrazování obrazu na LCD monitorech vlastně posuzovat a že to nejde vyjádřit pouze pár čísly. A to nejen u čtenářů, ale i u českých zástupců různých firem, od kterých jsem monitory sháněl na recenze, které jsme tehdy dělali jak na běžícím pásu ­(a znovu zdůrazňuji, že to píšu se vší pokorou, nicméně tohle mé tvrzení vychází z mnoha tehdejších komentářů a obecně zpětné vazby na tyto naše tehdejší testy­).

Tím chci jen říct, že ty další faktory a souvislosti jsou mi moc dobře známé. A s vědomím toho všeho mohu přesto konstatovat, že to, co stále píšu ohledně dopadu monitoru s obnovovací frekvencí vyšší než 60 Hz na hraní her, je na základě mých vlastních zkušeností s různými monitory, které měly různou obnovovací frekvenci. Vlastní zkušenosti = monitor jsem měl před sebou na stole připojený ke svému PC a sám jsem na něm hrál, abych to mohl nakoukat. A těch srovnání, kdy jsem měl na stole před sebou dva monitory s různou obnovovací frekvencí, do kterých šel duplicitně stejný signál, jsem si v posledních letech sám provedl několik.

Závěr je pro mě ten, že když už si pustím nějakou hru, chci ji mít zobrazovanou na monitoru s vyšší obnovovací frekvencí než pouze 60 Hz a s funkční synchronizací obrazu. Tohle nemá nic společného s tím, že bych byl nadšený z koupě nového monitoru. Zaměňujete příčinu a následek. Nový monitor jsem cíleně koupil právě kvůli tomuto právě už díky znalosti toho, jak velký to u mě má vliv.

Nedávejte mi odkazy na videa na YouTube, z který nelze nic poznat, díky čemuž je to opět jen o tom, co říká osoba před kamerou, o které v tomto kontextu vůbec nic nevím, což má tím pádem stejnou vypovídací hodnotu jako textové komentáře v diskuzích a je tak úplně jedno, že je to zrovna ve formě videa. Na YouTube se dá najít video v podstatě o čemkoli a s jakýmkoli závěrem. Jaké s tím máte vlastní zkušenosti? Hrajete hry? A pokud ano, jaké typy her a jak často? A pokud máte zkušenosti s hraním zejména FPS her, ale s monitory s vyšší obnovovací frekvencí než 60 Hz vůbec žádné ­(znovu podotýkám, že je nutné mít funkční synchronizací obrazu, což je otázka HW a také správného nastavení na straně SW­), tak to bude nekonečná diskuze, kdy na jedné straně budete řešit technické aspekty a teorii a na straně druhé já budu vycházet z toho, co jsem viděl a vidím 50 cm před sebou. Nebo když s těmito svými závěry natočím vlastní video a uploadnu jej na YouTube, bude to mít rázem punc něčeho fakticky hodnotnějšího? Asi těžko. Jen bude zábavnější to sledovat, než pouze číst text.

A než napíšete opět odpověď ve stylu, že ten rozdíl ve vnímání plynulosti obrazu mohl být vždy způsobený ostatními parametry daných monitorů než právě obnovovací frekvencí, tak pro úplnost ještě dodávám, že ten rozdíl v plynulosti obrazu vnímám i na stejném monitoru, u kterého jen nastavím jinou obnovovací frekvenci, což tím pádem eliminuje vliv odlišnosti panelů a nastavení ovládací elektroniky mezi různými monitory, když jde o jeden a ten samý kus.

Mám k PC připojeno více různých monitorů a ještě před tím, než jsem začal používat software DisplayFusion Pro pro jejich management a správu profilů, se mi občas stávalo, že při změně jejich konfigurace se obnovovací frekvence hlavního monitoru přepnula na výchozích 60 Hz, což jsem prostě hned poznal a pokud jsem v takovémto režimu spustil nějakou hru, hned jsem ji vypínal, abych tu frekvenci zvýšil. Ostatně rozdíl mezi 60 Hz a 100 Hz ­(nebo více­) poznám i v samotných Windows, když chytnu nějaké okno a rychle s ním pohybuji po ploše – při nastavení na 60 Hz je jeho pohyb viditelně trhanější než při 100+ Hz. Nevím, co více k tomu ještě dodávat, že ten viditelný rozdíl ve vnímání plynulosti pohybu obrazu při různých obnovovacích frekvencích je pro mě jednoduše fakt a ně nějaká úvaha k polemice.

Však jen ať je vymýšlí, protože díky podobnému vymýšlení ­"kravin­" se postupně posunuje nahoru celkový průměr v rámci dané technologie. Osobně bych už hrát hry zpět na 60Hz nechtěl, protože ten rozdíl oproti monitorům s obnovovací frekvencí 100 Hz a vyšší je opravdu velmi výrazný. Jakmile si tohle člověk jednou sám vyzkouší a zažije ten rozdíl v plynulosti při hraní her ­(samozřejmě na takovém HW a s takovým nastavením hry, aby měl i odpovídající počet FPS z hlediska vyrenderovaných snímků počítačem­), není už cesty zpět. Doporučuji každému zájemci o nový monitor na hry, pokud je skeptický, ať si objedná z nějakého velkého eshopu nějaký s vyšší obnovovací frekvencí a až mu přijde, tak si to u něj vyzkoušel, aby získal vlastní zkušenost, protože tohle se z textu opravdu vyčíst nedá ­(a z videí na YT nebo kdekoli jinde to logicky taky nezjistí, když se na ně bude dívat na 60Hz monitoru­). A pokud by usoudil, že opravdu ne, může ten monitor vrátit zpět a vybrat si jiný.

Když se začaly před x roky objevovat první takové monitory, kdekdo si říkal, jaký to má vlastně smysl a zda to vůbec může člověk být schopný poznat. Ostatně vidíme i v této diskuzi, že i dne 30.5.2023 se objevují bláboly o tom, že to jakože lidské oko ani nemůže rozeznat, protože má 10Hz snímkování :­-D To už ani nejde brát vážně, prostě ať si to každý vyzkouší na vlastní bulvy :­-­).